Český les I

Do Českého lesa a zpět

Český les (pokračování Šumavy na západ mezi Domažlicemi a Mariánskými Lázněmi) byl náš dlouholetý cíl, tak sme tam konečně vyjeli. Z Prahy přes Barandovský most, po D4 do Příbrami a za ní přes Brdy do Spáleného Poříčí, přes Blovice a Přeštice do Merklína, odtud na Staňkov, Horšovský Týn a Poběžovice. Za nima pár km mírnýho stoupání na Horu Svatého Václava, kde je bývalá škola proměněná v Pohodu, tedy penzion toho jména. Více o penzionu ve druhém díle vyprávění.

Za Příbramí je povinností každého motobajkera zastavit se na něco v Grillu Míšov. Pro kolegy z celého okolí známá občerstvovna, hlavně klobásy, krkovičky apod. My si dali „jen“ párek v rohlíku, a bylo to parádní. Jistě oceníte speciální parkoviště pro moto. Cesty kolem Míšova sou nádhera. Vlní se směrově i výškově a krajina je…. no prostě to není země, to je zahrádka!!! 

Další zastávka byla v Merklíně, kde jsme se neplánovaně sešli se známými a dali si kávu a zákusek U Josefa, taky dobrota.

Potom už cesta směr postýlka. Ovšem cesty nádhera a zase nádhera. Zlatý pole, louky, lesy, zkrátka hodně zpomalit, abych se trochu mohl kouknout i já. Přes Poběžovice s velkým zámeckým parkem a hradozámkem, který vstává z popela opět lesem, kolem polí a drobátko nahoru. To už jedeme kolem červenýho buku, za ním louka a u ní naše bydlení.  

https://mapy.com/s/cahujutavu 166 km Barandovský most – Pohoda

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Cestu dom po blahodárných dnech na Chodsku sme si domluvili jako mimodálniční, takže pojedeme dýl, ale hezčíma cestama. Od penzionu jsme to vzali přes Poběžovice do Domažlic, na Kdyni a do Klatov. Cesta krajinou „polesí“ a „pošumaví“ byla totální paráda. Jeli sme v neděli dopo a provoz byl fak více než sváteční. Nad Klatovama sme vzali pravou na Nepomuk, ale hoší a dívky, to je nádherná silnice a krajina! Před Žinkovama jsme neodolali vábení zlatýho strniště s válci stočený slámy a udělali si občerstvovací a kochací přestávku. Uprostřed pole jsme se potkali s místním chlápkem, co jel s vozejkem narvaným nařezanou sosnou, a tak jsme chvíli plkali vo životě. To prostě nevymyslíš, uprostřed pole, ve stejnou chvíli a na stejným místě! Byl milej, povídavej a dozvěděli sme se pár zajímavostí o kraji a lidech z okolí.

Dál přes Nepomuk a jeho kočičohlavový náměstí, žel na oběd u Švejka nezbylo v plánu místo. Pak směr brdské lesy a po svahu Třemšína do Rožmitálu. Vybral si ten pan Lev hezký místo na bydlení, jen co je pravda. Občas kolem nás probzučeli kolegové sólo, který sme my nabušený těžkotonážnící pekelně zdržovali. Esli nevíte kam, tak si sem zajeďte, fak lábuž, krása, nádhera a tak.

Štrejchli sme Příbram a sjeli do vltavskýho údolí v Kamýku. Tam sme se dali vlevo a cestou podle vody. No teda krásná cesta, voda, skály, lesy. Pak přes Sedlčany a za nima v Osečanech pozdní voběd v místním hostinci. Nebudeme váhat se tu příště stavit zas.

Přes vesničku střediskovou, Neveklov, Tisem a Konopiště do Benešova, chvilinka po „55“ a hned dolu Benešovem, zatáčkama až do Chocerad, Ondřejova a v Mukařově kafíčko s dortíky v místní skvělé cukrárnokavárně. No a pak uš vopravdu směr domov. Pomalu 250 km s plně naloženým Tigrem, ale už jen ta cesta byla dovolenou v posledním dni dovolený.

Tak zas někdy.

https://mapy.com/s/cuguculolu 246 km Pohoda – Běchovice

Odkazy:

Grill Míšov www.misov.cz/volny-cas/grill

Penzion U Josefa Merklín www.penzionmerklin.cz/

Penzion Pohoda Hora Svatého Václava www.pohodahora.cz

Hostinec na Růžku Osečany www.facebook.com/profile.php

Cukrárna MJ Mukařov Srbín www.facebook.com/people/Cukarna-v-Srbine-Michae