Šluknovskej víkend

Šluknovskej víkend

Cesta tam:

https://mapy.cz/s/luvodasalu   151 km

Mšeno, zmrzlina – Kanina – Kokořínský důl – Kokořín – Dobřeň – Osinalice – Zakšín – Tuhaň – Ostré, oběd – Úštěk – Habřina – D.+H.Vysoké – Vernéřice – Příbram – Rychnov – Rytířov – Fojtovice – Heřmanov – Oldřichov – Žandov – Česká Kamenice – Chřibská – Rybniště – Krásná Lípa – Vlčí Hora – Brtníky – Velký Šenov – Lobendava – Šluknov – Císařský – Janovka – Salmov – Mikulášovice, penzion Černucha

Sraz treku byl na P před osvědčenou a vyhlášenou zmrzlinárnou ve Mšeně. Odtud po 1–3 kopcích (zmrzliny) směr Kokořín. Po cestě malebným bočním údolím Kokořínska jsme z „dubskejch“ odbočili vlevo a krásně se vlnící cestou jsme dojeli do Ostrého, kde na konci návsi leží malá a moc příjemná hospůdka Pod Kalvárií. Všici, ať měli jakýkoliv jídlo, byli spokojeni (v nabídce byly i kroupy!!!). Po kávě a dalších dobrotách sme projeli Úštěk (např. film RebeLove) a pak po trase bývalé železnice z Pánů kluků přes obě Vysoké, přes Příbram s výhledem na Bukovku až do údolí Ploučnice, kde je možné si vychutnat údolní „kroucenky“. Přes Žandov a Kamenici vystoupat krásnou lesní silnicí do Rybniště, vlevo na Krásnou Lípu (po krásný silnici), až do Lobendavy na kávu a výborný zákusky k tetě Bóži. Pak si opakovaně vychutnat zatáčky na Anaberk nad Lobendou, mrknout se na Šluknov a potom už směr Mikulášky, do penzionu Černucha, na Budvar 33. Tedy kamarádí, mnoho cest ve Šluknovsku má novej asfalt a sou tu fak nádherný zatáčkový pasáže. Pojeďte sem!

Ubytování jsme měli v Penzionu Černucha, příjemný, obyčejný, ovšem s možností tankování tekutin a grilování. Hospůdka v době naší návštěvy nabízela pouze pitivo a pro nás snídaně. Na jídlo sme dojeli kousek do Vilémova k Mlsný Koze. Tam to bylo dobrý.

Odkazy:

Mšeno, Zmrzlinový ráj   https://mapy.cz/s/bonugokebe

Ostré, Hospůdka Pod Kalvárií   podkalvarii.com

Lobendava, občerstvení U Bóži   https://mapy.cz/s/noduhupore

Mikulášovice, Penzion a hospůdka Černucha   www.cernucha.cz

Vilémov, Hostinec Mlsná Koza   https://mapy.cz/s/decevefode

Druhý den vyjela „bošů“ chtivá většina na Rakotzbrucke (https://mapy.cz/s/dujocujonu) do saského Kromlau a přes PL zpět, bratru celkově 215 km. Cesta tam: https://mapy.cz/s/nugeforuta

Byli nadšení a chtějí tam jet na podzim. Aspoň trochu si užili ronďáků, magnólií a azalek v přilehlém parku.

My zůstali v češích a jeli zme za Děčínský Sněžník do Tiských skal.

https://mapy.cz/s/dugufurofe   133 km (tam i zpět)

Vzali zme to Kyjovským údolím, přes Jetřichovice, vedle „Růžáku“ přes Ludvíkovice do Děčína. Pře Labe, za mostem hnedka vpravo dolu, přes trať a pak krpálem přes Jalůvčí, krásnejma lesama za Sněžník, odtud vpravo a po pár km na P pod Chatou Tisá. Páč nejsme klasický bajkeří, ale moto berem taky jako prostředek k návštěvě hezkejch míst, kerý si chcem procournout, měli zme všechny kufry a lehký oblečení na chození s sebou. Převlíkli zme se (boty máme univerzály na moto i chození, ale nejsou to echt motoboty = planiky a lehký kanady) a motovýbavu uložili do kufrů. V chatě nad náma zme dali polévku a pivo, no a šli zme. Teda, nádhera a krása. Jen sem nepočítal, že se platí vstup do skal, ale co je dnes zadáčo? Pomálu uš nic. Aspoň sme k lístkům dostali průvodce s popisem významných skalních útvarů, což bylo fajn. Lze udělat okruh Velkými stěnami, na něj navazuje okruh Malými a zelenou po hraně skal se vrátíte k chatě. Dohromady cca 4-5 km, nastoupáte 180 m, a to samý sklesáte. Skály z pískovce, přesto místy dost do černa, občas železitý žilkování; přehršle různých tvarů a někdy i zajímavý barvy. Mezi tím pískový pěšiny, kdo chce může se tu uprolejzat skrze ty skály a vočumovat tu krásu co hrdlo ráčí. Někde se leze, takže lze vočíhnout i tohle. Z vyhlídek nahoře na skalách je paráda pohled na kraj. A k tomu březový háje, zelený borůvčí. A překvapivě dobrý jídlo v chatě nad P a s ohledem na exkluzivitu místa není přehnaně drahý.

Zpět kochačka největší, přes Děčín a Kamenici, Pekelským Dolem přes Kunratice do Studeného, zde malé občerstvení z vlastních zásob. Zpět na začátek Chřibské a krásným, leč kůrovcem dosti vyhlodaným údolím přes Brtníky zpátky do Mikulášek. Stále jsem motoamatér, za Studeným mě překvapila hodně úzká silnička s proklatě zakroucenýma serpentinama. Měl sem premiéru, bo sem dolů musel jet ty zatáčky vykotlaný ve skále na pomalou jedničku, trochu si zaspojkovat a tvrdě se držet vpravo. Nebylo tam vidět a silnice široká tak na dvě babety vedle sebe, ale to se k sobě musej tulit! Ovšem vzato venkoncem, silnice a silničky ve Šluknovsku nás nadchly. A ty panorámata, Ludánku!!!

Odkazy:

Tisá, Restaurace Tur. chata Tisá   https://mapy.cz/s/fabudogaru

Tisá, Tiské stěny   https://mapy.cz/s/cepusesoru

Sněžník, Vlčí jezero   https://mapy.cz/s/canebelozo

V neděli cesta dom:

https://mapy.cz/s/nugejarela   173 km

Opět malebným úzkým údolím přes Kyjov a Doubici, do Jetřichovic a pomalu si projíždíme Českosaskem až do Hřenska. Tady nedávno hořelo, ale pomalinku se to začíná zelenat. Bacha, je tu mnohakilometrovej zákaz zastavení, takže zastavení jena na P. V Hřensku u Labe vlevo směr Děčín, skrz a stále po pravém břehu až do Malého Března, zde vlevo do Zubrnic, kde je oběd, a hlavně poležení si na louce u staré mašiny a vagonů na místním muzejním nádražíčku. Jo, je to to nádražíčko, kerý hrálo spolu s místní tratí ve filmu RebeLové. Motorkově, až na krátkej úsek Březno – Zubrnice, dobrý asfalt, suprštreka a krásný výhledy kolem. Po vyležení se krátký exkurz po místních silničkách mezi pastvinami, nahorudolů po úzkých kroucenkách. Takže přes Týniště, Doubravice, Haslice, Řepčín, přes Třebušín k D.Týnci, do Řěpčic a Liběšic. Zde vpravo na Drahobuz a po krásný silnici až do Dubé, kde je zastávka na pitivo U Nováků a potom severním Kokořínskem přes Katusice a Podkováň do Krnska a po starý boleslavce do Benátek k pumpě. Tankování, loučení a rozjezd dom. Moc hezká poznávačka ze Šluknovska přes Hřensko a Středohoří, Kokořínskem a Pojizeřím zpět. Jen pár krátkých úseků je vysloveně rozbitých, jinak vše v poho.

Odkazy:

Zubrnice, Hostinec U Pernekrů   www.zubrnice-hostinec.cz

Zubrnická museální železnice   www.zubrnickazeleznice.cz

Dubá, Restaurace U Nováků   https://mapy.cz/s/pulecapevo

Celkově to byl čarokrásnej víkend, s mimořádně teplým a slunečným počasím. Bez krizovky, všicí živi a zdrávi, takže co víc si přát? Snad dyby to zase někdy takle pěkně mohlo vyjít.

Dojem z treků námi projetých je příjemným překvapením. Projeli jsme krásný úseky Kokořínska, východní část Českého středohoří, Šluknovsko, Českosasko. Mimo pár drobných úseků jsou problematické silnice spíše otázkou Středočeského kraje, ale i zde jsou příjemné výjimky. Středohoří nabízí návrat v čase, úzké silničky a malé vesničky se zbytky německé architektury. Šluknovsko vybízí k náklonům v zatáčkách se skvělým asfaltem, silnice klasické šířky, podmanivě se vlnící krajinou. Českosasko mimo hlavní silnice překypuje spíše úzkými cestami s občas vostrými utahovačkami do kerej nejni vidět. Když se navíc silnička kroutí údolím se skálami, tak fak pusu úžasem nezavřete. Je třeba si dát pozor na zbytek kamínků a písku, ale obecně to je kraj, kerej vás nutí spíš plyn uzavřít a mít tak část na vnímání tý krásy kolem. Hlavní cesta z Hřenska kolem Labe má taky svý pozitiva. Esli sem zavítáte, užijte si to tak krásně jako my.